Obměna členů FK. Nové členy přijímá FK v okamžiku, kdy některý z dřívějších členů odstupuje. Nového člena může navrhnout kterýkoliv člen FK (včetně odstupujícího), kdokoliv z ornitologické veřejnosti nebo se může zájemce přihlásit sám. O výběru nového člena rozhodují stávající členové komise; přitom berou v úvahu především tyto faktory - dobrá znalost problematiky určování ptáků západní Palearktidy (specializace na určitou skupinu je vítána), znalost světové určovací literatury, terénní zkušenosti ze zahraničí atp.
Zasílání pozorování. Do kompetence FK spadají všechna pozorování druhů a poddruhů a všechna zjištěná hnízdění druhů uvedených v Seznamech 1-4. Pozorovatelé zasílají hlášení přednostně na formulářích k tomu určených, FK se však zabývá i nestandardně vyplněnými hlášeními ve formě dopisu nebo mailu. Všechna hlášení je třeba zasílat na adresu jednatele. FK se na požádání zabývá i pozorováními, která nespadají do její kompetence; v takovém případě však není hlášení vedeno pod žádným jednacím číslem.
Pozorování druhů ze Seznamu 2. V Seznamu 2 je uveden výčet druhů, jejichž pozorování FK ČSO pouze registruje, může si však v určitých případech vyžádat doplňující informace. Pozorování těchto druhů není třeba zasílat na formulářích. Postačí krátká zpráva dopisem nebo mailem. FK ČSO se rozhodla v rámci podpory zasílání pozorování do periodik ČSO registrovat všechna pozorování otištěná v těchto periodicích, dále na webových stránkách ČSO a v rámci diskusních skupin Ornitolog a OVIS. U těchto hlášení nemusí autoři ještě zvlášť informovat FK ČSO.
Postup při posuzování pozorování. Zaslaná hlášení jednatel poskytne všem členům FK, kteří se k nim vyjádří; přitom jim není znám názor ostatních členů FK. Poté, co se vyjádří všichni členové FK, jsou jednotlivé názory odtajněny i ostatním členům. Pozorování je akceptováno , jsou-li všichni členové pro nebo je-li maximálně jeden člen proti. V opačném případě je pozorování zamítnuto. Výsledek je sdělen pozorovateli, v případě zamítnutí (od roku 2003) spolu se zdůvodněním zamítavého postoje. Pozorovatel i kterýkoliv další ornitolog se může proti výsledku jednání FK odvolat, odvoláním se však FK zabývá jen pokud jeho autor jasně uvede důvody či rozšiřující informace.
Na
základě nepsané dohody evropských
ornitologických a pozorovatelských
organizací je
nepřípustné publikovat
pozorování
spadající do kompetence
národních FK bez
toho, aby prošla řádným
projednáním
a schválením. Jedinou výjimkou je
jejich
předběžné publikování v
pozorovacích
rubrikách časopisů, kde jsou výrazně
označená jako
dosud neschválená. Rovněž je
nepřípustné
publikovat pozorování, která byla FK
projednána a zamítnuta. FK ČSO nemá
sice pravomoc
toto pozorovatelům nařizovat, nicméně řada našich
ornitologických periodik se tímto pravidlem již
řídí a neschválená
pozorování
nepublikuje. Birdwatching není příliš exaktní vědou a z minulých let je známa řada údajů zakládajících se na nedokonalých znalostech, záměně či dokonce úmyslném podvodu. Během dvacátého století se postupně řada zemí pokusila reagovat na tyto nedostatky zakládáním speciálních komisí, jejichž úkolem bylo dohlížet na to, aby se podobné údaje napříště nedostávaly do citované literatury. Jednou z prvních takových zemí byla Velká Británie, kde vznikla faunistická komise již v roce 1958. V dnešní době má svou faunistickou komisi každá země, ve které je rozšířeno pozorování ptáků (mimo Evropy např. USA, Blízký Východ Hongkong, Austrálie atd. atd.).
Ve většině zemí, kde dlouhodobě funguje FK, se dnes poměr akceptovaných pozorování pohybuje mezi 85-95%. Drtivá většina pozorování je bezproblémová; většina zbývajících pozorování je zamítnuta pro nedostatečný popis. Jak uvádí někteří autoři článků o identifikaci ptáků, mnozí pozorovatelé jsou stále přesvědčeni, že lze v terénu určit 100% ptáků. Opak je pravdou. Za typických podmínek pozorování (z nedostatečné vzdálenosti, ve špatném úhlu, za špatného osvětlení, po krátkou dobu) není možné určit řadu pozorovaných dravců, bahňáků, racků, pěnicovitých pěvců atd. U některých "problémových" skupin se poměr neurčitelných ptáků za typických podmínek pohybuje mezi 20-50%! Mimo to existují jedinci, kteří jsou dokonale dokumentováni a přesto zůstávají neurčenými! A pokud nám opravdu jde o řádný výzkum nebo chceme svými pozorováními přispět k prohloubení znalostí, je třeba mít na paměti, že je někdy lépe druh neurčit, než jej určit špatně.
Dá se říct, že úkolem FK zůstává dnes odlišit od sebe jednoznačná (často kvalitně doložená) pozorování od takových, u nichž přetrvávají pochybnosti nebo chybí dostatek údajů, aby mohla být jednoznačně uzavřena. U všech pozorování pak (na rozdíl od minulosti) shromažďuje FK ve svém archivu všechny informace, takže mohou být v budoucnu vždy v případě potřeby zpětně přezkoumána a potvrzena. Často bychom si přáli mít v ruce podobné materiály v případě řady pozorování z minulé doby (například 19. století). Existence FK je tak alespoň částečným pokusem ornitologických společností o vnesení vědeckých postupů do zdánlivě nevědecké činnosti.