Přehled a revize dosavadních údajů o hnízdění slavíka tmavého na území ČR
PAVEL KVEREK, JIŘÍ HORÁČEK, JIŘÍ ŠÍREK
Slavík tmavý (Luscinia luscinia) je na území České republiky i přes nesporný nárůst zastižení a odchytů v minulých 20 letech stále druhem vzácným. Nejblíže našemu území nalezneme jeho pravidelná hnízdiště na východě Slovenska, v Polsku a také na severovýchodě Německa.
Za 30 let výzkumu slavíků obecných (Luscinia megarhynchos) nasbíral první z autorů (PK) řadu zkušeností i s blízce příbuzným slavíkem tmavým (ST), zejména v případech jeho křížení se slavíkem obecným (SO). Nabyté zkušenosti i fakt, že k údajným hnízděním slavíka tmavého se podařilo získat některá upřesnění, nás přivedly k návrhu kritické revize dosud známých záznamů o hnízdění slavíka tmavého u nás.
Z území České republiky existuje několik hlášení o hnízdění slavíka tmavého, evidovaných v databázi FK ČSO. Kromě těchto 5 hnízdních záznamů (uvedených a diskutovaných níže) existuje i řada údajů o výskytu na našem území v hnízdní době (např. Šťastný, Bejček, Hudec 1996 a 2006), na která je však nutno pohlížet nanejvýše jako na výskyt v kategorii „možné hnízdění“. Většina těchto i podobných údajů pak pravděpodobně neznamenala více než výskyt nespárovaných samců slavíka tmavého v hnízdním období u nás.
Záznamy o hnízdění slavíka tmavého v ČR
1) Hnízdění u Mydlovar
Poprvé bylo hnízdění ST zaznamenáno v jižních Čechách r 1989 nálezem hnízda s vejci; autor pozorování sám nevyloučil možnost, že se jednalo o smíšený pár samce ST se samicí SO (Vitek in Šťastný, Bejček, Hudec 2006).
S nálezcem hnízda první z autorů tohoto příspěvku celý případ diskutoval a poté, co jej obeznámil s výskyty smíšených párů, přiklonil se nálezce k této variantě. Případ je zajímavě zdokumentován ještě jinde (Mühlstein 1995). Odtud je zřejmé, že autor pozorování odchytil a kroužkoval samce ST, zaznamenal jeho zpěv a měl i možnost posoudit hnízdo se snůškou, která byla později predována. Samice byla pozorována, ale nikoliv odchycena.
Dle našeho soudu se s velkou pravděpodobností jednalo o zahnízdění smíšeného páru, kde samcem byl ST a samicí SO.
2) Hnízdění u rybníka Velký Tisý
Druhé hnízdění bylo doloženo roku 1991 nálezem hnízda s mláďaty u rybníka Velký Tisý (Veselovský in Šťastný, Bejček, Hudec 2006).
K záznamu o tomto hnízdění bohužel neexistují žádné podrobnosti. S odstupem času se k tomuto případu vyjádřili další ornitologové, pobývající na terénní stanici Velký Tisý v inkriminované době, a spolehlivost tohoto záznamu značně zpochybnili.
Dle našeho soudu i dle stupně současných znalostí o hnízdění obou druhů slavíků není možné jednoznačně rozhodnout o hnízdění čistého páru ST bez odchytu a pečlivého určení obou rodičů nebo bez obrazové dokumentace společně krmících ptáků u hnízda. Na základě nálezu „pouhého“ hnízda s mláďaty (i kdyby hnízdění doprovázel zpěv ST) není možné považovat toto hnízdění za prokázané.
3) Opakované hnízdění u Drnholce
V letech 1986 a 1987 pravděpodobně hnízdil pár i u Drnholce na jižní Moravě (Mrlík in Šťastný, Bejček, Hudec 2006).
K tomuto hlášení se nepodařilo získat žádné další podrobnosti. Termín „pravděpodobně“ dává tušit, že hnízdní pár nebyl ověřen odchytem či společnou fotografií. Údajně se mělo jednat o výskyt zpívajícího samce. Tento záznam je tedy alespoň prozatím nutno považovat za nedoložený.
4) Hnízdění na střední Moravě
Teprve v roce 1994 bylo doloženo další hnízdění u Záhlinic na střední Moravě (Šálek in Šťastný, Bejček, Hudec 2006).
O podrobnostech tohoto hnízdního výskytu byl publikován článek (Šálek 1996), ve kterém lze najít řadu důležitých údajů o hnízdním prostředí i okolnostech zástihu. Zpívající samec ST v příhodném prostředí byl poprvé zaznamenán 29. dubna 1994 a další kontrolou podle zpěvu potvrzen 13. května na tomtéž místě. Třetí kontrola proběhla 21. května, kdy již bylo v místě slyšet varovný hlas jednoho z dospělců. Další kontrola proběhla až 17. června, kdy bylo vyplašeno slabě létající mládě a následně odchyceno. Než bylo vypuštěno, bylo jej využito k nalákání a odchycení jednoho z rodičů, v kterém byla shledána samice ST s hnízdní nažinou. Přestože samec nebyl v tu dobu zjištěn, je nanejvýš pravděpodobné, že byl součástí této rodiny. Autor tohoto pozorování je herpetologem, ale zároveň též kroužkovatelem se zkušeností se slavíkem tmavým.
Hnízdění u Záhlinic lze tedy doporučit k registrování jako hnízdění prokázané.
5) Hnízdění v oboře Soutok
V roce 2001 nasvědčovalo dlouhodobé pozorování možnosti hnízdění jednoho páru v polesí Soutok u Lanžhota na jižní Moravě (Horal, Horák in Šťastný, Bejček, Hudec 2006).
I tento zástih byl publikován (Horal, Horák 2002), takže je možno poměrně obšírně se s ním seznámit. Opakovaně byl pozorován od 9. května 2001 zpívající samec ST v příhodném prostředí na rakouském břehu Dyje. Samec se v místě zdržoval nejméně do 8. června, kdy byl pozorován zalétávající do stále stejného místa s potravou.
K případu nutno dodat, že nebyla zjištěna samice ani mláďata. Hnízdění je tedy nutno považovat za neprokázané.
Z diskutovaných pěti záznamů o hnízdění slavíka tmavého na území České republiky lze tedy akceptovat jediné (č.4 u Záhlinic na Moravě), na ostatní je třeba zatím nahlížet jako na „nedoložená“. Pokud se v těchto případech nejednalo jen o nespárovaného (lichého) samce, šlo nejspíše o pár smíšený, v hnízdění následně úspěšný či neúspěšný.
Kdy lze považovat hnízdění slavíků tmavých za prokázané?
Za prokázané lze hnízdění ST považovat pouze v případě, kdy oba dospělí ptáci byli jednoznačně určeni v ruce nebo v případě, kdy se podaří pár u hnízda obrazově dokumentovat tak, aby bylo vidět zbarvení hrudi obou rodičů současně. V případě, že zbarvení partnerů je dostatečně charakteristické či některý z ptáků je odlišný jinak (např. tělesnou anomálií), lze i takovýto důkaz akceptovat.
Pozor na smíšené páry
Daleko častěji se v našich podmínkách lze setkat s párem tvořeným slavíkem tmavým a slavíkem obecným. Jak ukázal výzkum, v hnízdění jsou alespoň zčásti úspěšní a výsledkem jsou životaschopní kříženci první generace (F1). Tito hybridi byli již v našich podmínkách zastiženi. V případě smíšených párů jsou nápadnějšími ty páry, v nichž samcem je slavík tmavý. Jeho zpěv, ač nemusí být vždy zcela typický pro ST, v terénu ornitolog zaznamená. Pozornosti unikají páry, kdy samcem je slavík obecný, zejména v oblastech, kde druh hnízdí. Samice slavíků obou druhů se obecně chovají při hnízdění velmi tiše a nenápadně, jen málokdy je v prostředí objevíme. Při vyvádění mláďat už máme možnost odlišit zcela jiný varovný hlas slavíka tmavého.
Všem, kteří se kroužkování slavíků věnují, vřele doporučujeme seznámit se s příspěvkem k problematice kříženců slavíků v časopise Kroužkovatel č. 3.
LITERATURA
HORAL D., HORÁK P. 2002: Slavík tmavý (Luscinia luscinia) v oboře Soutok. Crex 18: 38-41.
KVEREK P. 2007: Pozor na možné křížence slavíka obecného (Luscinia megarhynchos) se slavíkem tmavým (Luscinia luscinia). Kroužkovatel 3: 21-23.
Mühlstein L. 1995: Kde krouží čápi. Arca JiMfa.
ŠÁLEK P. 1996: Hnízdění slavíka tmavého (Luscinia luscinia) v katastru obce Záhlinice. Ptáci kolem nás 2: 26-27.
ŠŤASTNÝ K, BEJČEK V., HUDEC K. 1996: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985 – 1989. H&H Jinočany.
ŠŤASTNÝ K, BEJČEK V., HUDEC K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001 – 2003. Aventinum s.r.o.