Vážený pane.

Nedávno jsem obdržel část diskuze z Klubu 300, ve které se zmiňujete o tom, že se k Emberiza pallasi vyjadřoval nějaký "kolega z bajkalského Irkutsku". Byla to pro mě novinka a myslím si, že to nebyla zrovna vhodná volba. Kolega z Irkutsku zná strnady tundrové pouze v letním šatě a vybarvené. Strnada z Rozkoše jsme ale pozorovali 28.3.2013, nevybarveného a pravděpodobně v šatě 1. zimy. K tomu strnadovi bych se ještě jednou rád vyjádřil. Jeho určení jsem věnoval minimálně 25 hodin a s konečným verdiktem jsem přišel až po 3 měsících a po konzultaci se 3 zahraničními odborníky. Proto jsem obdivoval ty české ornitology, kteří měli jasno po 10 minutách. Ze zahraničních odborníků se ke strnadovi jako první vyjádřil T. Edelsten, britský ornitolog a fotograf žijící v Jižní Koreji. Ptáka jasně určil jako F strnada tundrového v 1. zimě (viz následně přeposlaná odpověď). Jako druhý se ke strnadovi vyjádřil N. Moors, britský ornitolog a průvodce žijící také v Jižní Koreji. Strnada neurčil do druhu, ale velice podrobně popsal rozdíly mezi strnadem rákosním a tundrovým. Tím mi velice pomohl. On  i pan Edelsten znají oba druhy strnadů v zimním i letním šatě a i v přechodném šatě. Jako třetí se vyjádřil švédský ornitolog, profesor na Univerzitě v Göteborgu, U. Olsson, spoluautor monografie o strnadech, který mi poslal řadu fotografií se šipkami na důležité určovací znaky. Podle jeho názoru je nejdůležitějším rozlišovacím znakem zbarvení temene hlavy. F strnada rákosního má podle něho tmavší postranní temenní proužek a světlejší prostřední temenní proužek, má tedy temeno mírně pruhované a F strnada tundrového má temeno jednobarevné, jak mi napsal "uniform". Pan Olsson mi rovněž velice pomohl s určením strnada z Rozkoše. Přístup zahraničních ornitologů byl v naprostém rozporu k jednání českých ornitologů i s jejich povrchním přístupem. Přesto i několik našich ornitologů strnada z Rozkoše určilo jako F strnada tundrového. Z této skupiny si nejvíc vážím názoru Franty Zichy, který ho určil stejně jako já - F strnada tundrového. S odstupem času nechápu, jak vůbec někdo mohl určit strnada z Rozkoše jako rákosního. Postupně jsem na něm našel 10 znaků F strnada tundrového a ani jeden znak F strnada rákosního. Mezi ty nejdůležitější považuji šedé malé krovky, tříbarevné velké krovky (černá, šedá, světle okrová), částečně růžovou spodní čelist zobáku, světle krémový a hnědě skvrnitý kostřec (viz Svensson), jednobarevné temeno (viz Olsson) a neskvrněnou hruď. V případě strnada tundrového z Rozkoše došlo ke kuriozní situaci, kdy jsme zdokumentovali výskyt nového druhu ptáka pro ČR, určili jsme ho a popsali rozdíly s příbuzným strnadem rákosním, ale členové FK ho nebyli schopní odlišit. Myslím si, že FK případ strnada z Rozkoše nezvládla po všech stránkách, zejména odborně. Místo psaní nějakého "Stanoviska" jste se měli na dokladové fotografie důkladněji podívat. Nečekám žádnou oficiální odpověď a ani že by se FK podruhé zabývala determinací strnada Rozkoše. Její členové na to prostě nemají a ani jim to nemám za zlé. Ten pták se nedá pro nás středoevropany určit za 10 minut a ani ne za hodinu. Jenom jsem chtěl znovu připomenout první výskyt F strnada tundrového (Emberiza pallasi) v České republice a poukázat na řadu chyb, kterých se FK v tomto případě dopustila.

Ladislav Jasso

Vážený pane Jasso,

kolega Martin Vavřík mi při před několika dny přeposlal Váš email (datovaný 9.4., viz níže), ve kterém se znovu vracíte ke kauze údajného strnada tundrového z Rozkoše. Po korespondenci na toto téma, která proběhla na webu Klubu 300 (Váš článek a naše vysvětlující stanovisko), jsem celou záležitost považoval za uzavřenou. Ve Vašem mailu z 9.4. mne tudíž poněkud překvapila pasáž, z níž – jak jsem alespoň z kontextu pochopil – vyplývá, že Vaše určení strnada jako E. pallasi podpořil také Urban Olsson. Napsal jsem tedy kolegovi Olssonovi mail s žádostí o kopii jeho vyjádření. Z původního vyjádření U. Olssona (4.2.2014) k Vašemu mailu z 2.2.2014 ovšem jednoznačně vyplývá, že strnada z Rozkoše považuje za východní ssp. E. schoeniclus. Toto své stanovisko mi znovu potvrdil a zopakoval v osobním mailu z letošního 10. dubna. Argumenty, které pro své určení Urban uvádí, jsou pak v podstatě totožné s těmi, kterém ve svém stanovisku uvedla FK. Jen mimochodem si v této souvislosti dovolím ocitovat z Vašeho mailu: „S odstupem času nechápu, jak vůbec někdo mohl určit strnada z Rozkoše jako rákosního.“ a zároveň odpovědět: Přesně to učinil kolega Urban Olsson!

Dovolím si tedy sumarizovat stanoviska Vámi zmíněných zahraničních expertů:

Urban Olsson – E. schoeniclus

Tim Edelsten – po mailové korespondenci se mnou souhlasí se stanoviskem FK, tedy že dotyčný strnad je E. schoeniclus

Nial Moores (nikoliv Moors, jak píšete!) – strnada do druhu dle Vás neurčuje. Jistě by ale nebyl problém se Niala (komunikoval jsem s ním na jiná témata již dříve) znovu zeptat.

Nevím tedy, odkud berete svou jistotu v druhovém určení strnada z Rozkoše, znaky, které uvádíte (a které by E. pallasi odpovídaly), prostě nejsem já osobně, FK jako celek ale ani žádný ze jmenovaných zahraničních expertů na poskytnutých fotografiích vidět a potvrdit. Chápu, že zamítnutí pozorování, kterému jste nepochybně věnoval mnoho času, může být frustrující (osobně bych Vám takový „úlovek“ zcela upřímně přál), ale strnad z Rozkoše prostě E. pallasi není.

Myslím, že jisté zklamání se zřejmě také podepsalo na některých Vámi použitých zcela nepravdivých tvrzeních o času a úsilí, které FK Vašemu hlášení věnovala, a  na invektivách, týkajících se odborných znalostí a schopností členů této komise. Velmi bych přivítal, kdybyste tuto pasáž s klidnou hlavou přehodnotil a v mailu, adresovaném opět kolegovi Vavříkovi, vzal tato svá tvrzení zpět.

Se srdečným pozdravem

Jiří Horáček

FK ČSO