Skupina pro výzkum velkých racků
a dalších dlouhokřídlých

MENU
Sčítání v lednu 2015 - blog

Úkolem této stránky je představit jednotlivé významné oblasti ČR a lokality, s komentářem k výskytu racků v zimě 2014/2015 na základě údajů a postřehů jednotlivých přispivatelů. Základním hlediskem je zimní výskyt velkých racků uprostřed zimy (tedy v lednu 2015). Oblasti a lokality budou průběžně doplňovány.

Tabulka výsledků sčítání podle jednotlivých lokalit (leden 2015)

Česko severní Čechyvýchodní Čechystřední Morava - severstřední Morava - jihOstravskostřední Čechyjižní Moravajižní Čechy

Severní Čechy. Oblast Podkrušnohoří od Chebu po Ústí nad Labem patří k nejvýznamnějším zimovištím nejen velkých racků a její význam bude pravděpodobně dále narůstat. Dosavadní výsledky ukazují, že se populace této oblasti rozpadá do těchto okruhů lokalit:

  1. Ústí nad Labem, jezero Milada - v minulých letech tady bylo více racků jen v tuhých zimách, letos se tu drží od poloviny prosince 300-500 racků, při kontrole 12.1.2015 bylo zjištěno minimálně 800 velkých racků (V. Beran)
  2. Teplicko, jezero Kateřina - na této lokalitě a přilehlé skládce se zdržuje mnoho velkých racků, zřejmě půjde o skupinu nezávislou na ptácích z jezera Milada (V. Beran)
  3. Mostecko, jezero Most - v prosinci se tady zdržovali hlavně menší racci (2200 chechtavých a 800 bouřních); bližší informace z ledna se snad ještě podaří získat
  4. Chomutov/Jirkov, "Kyjická" nádrž - další významné shromaždiště, otázkou je vazba na přehradu Nechranice; v listopadu tady bylo asi 100 velkých racků, v prosinci 300 (J. Studecký, M. Jelínek, V. Beran)
  5. úd. n. Nechranice - další významné shromaždiště, otázkou je vazba na Kyjickou nádrž; koncem listopadu tady bylo asi 1250 velkých racků, 28.12.2014 pak 520 ex. (V. Teplý)
  6. Sokolov, jezero Medard - na toto shromaždiště upozornil V. Beran, následné kontroly zde v prosinci zaznamenaly 400 velkých racků (O. Bušek, V. Beran, M. Horáková)
  7. Cheb, úd. n. Jesenice - tato lokalita pravděpodobně nemá pro rozšíření zimujících velkých racků význam, v prosinci zde bylo zjištěno jen 19 velkých racků (R. Bönisch)

Prozatím je obtížné odhadovat početnost severočeské populace, ale výše uvedené údaje naznačují, že by se mohlo jednat minimálně o 2000 velkých racků! Racci jsou do jisté míry věrní lokalitám, na druhou stranu nemají problém se mezi lokalitami přersouvat (a to včetně přilehlého Německa, jak ukazují odečty barevně kroužkovaných ptáků). Určitě existuje jistá komunikace mezi lokalitami 3, 4 a 5.

Střední Morava - sever. V severní části střední Moravy leží čtyři významné lokality, které při zimování racků spolu významně souvisejí (případně nemají v zimě takový význam).

  1. Dolní Libina, rybník Dolní Libina - v letošní zimě zde nebyly pozorovány významné počty racků, kromě přeletu ptáků ze Šumvaldu k severu. Dříve zde byly pozorovány i větší počty velkých racků, nejvíce 16.1.2011 - 92 ex. (z toho jen 9 jednoletých a dvouletých!). Lokalita úzce souvisí se Šumvaldským rybníkem (2).
  2. Šumvald, Šumvaldský rybník - v dřívějších letech a zvláště po zámrazu neměl tento rybník pro velké racky význam; využívali jej především na jarním tahu v únoru a březnu; po vytvoření a zvětšení skládky odpadků u Medlova (A) jeho význam vzrostl. Dosavadní maximum bylo 16.3.2013 - 180 ex. racka bělohlavého. V zimě 2014/2015 se na rybníce zdržují racci, zaletující za potravou na skládku v Medlově - na konci roku 2014 to bylo kolem 120 ex., v lednu 2015 dokonce až 165 ex.
  3. Mohelnice/Moravičany, štěrkovna - tato lokalita je zajímavým zimovištěm kachen a jiných vodních ptáků, pro tah a zimování racků nemá pravděpodobně význam. V minulosti tu racci obvykle nebyli nebo nanejvýš malá skupinka. V lednu 2015 se asi 100 racků bělohlavých zdržovalo na rozlivech řeky Moravy (lokalita B).
  4. Náklo, štěrkovna - v hnízdní sezóně prázdná lokalita se ukázala už dříve jako významné tahové nocoviště racků; v lednu 2015 zde podle všeho nocují racci, kteří se přes den krmí na skládce u Medlova. 8.1. tady nocovalo asi 500 velkých racků (R. Urválek)
  5. Chomoutov, štěrkovna - jedno z nejvýznamnějších hnízdišť racka chechtavého v ČR (a jedna z pravidelných hnízdních lokalit racka černohlavého); během tahu a v zimě se mu racci vyhýbají. Možná je to způsobeno tím, že je velmi mělká a zamrzá ze všech štěrkoven nejdříve.

Severní střední Morava je nově významným zimovištěm velkých racků; svou roli sehrála skládka v Medlově a těžba na štěrkovně u Nákla. Podle pohybů racků nad Náklem je tato oblast do značné míry ve spojení s Tovačovskem.

Střední Morava - jih. s

  1. Tovačov/Troubky, rybníky, štěrkovny - dlouholeté významné zimoviště racků, vázané na přerovskou skládku odpadků u Žeravic a olomouckou skládku odpadků u Grygova. Počty velkých racků od 90. let minulého století výrazně narostly, ptáci využívají k hledání potravy širokou oblast střední Moravy, pravděpodobně zaletují až na sever od Olomouce. Pravidelné sčítání zde provádí Jiří Šírek, sledování racků se věnuje řada dalších pozorovatelů (především Lubomír Doupal).
  2. Záhlinice/Hulín, rybníky, štěrkovny - druhé významné nocoviště zimujících racků na střední Moravě, pravděpodobně do značné míry nezávislé na nocovišti u Tovačova. Ptáci zde jsou zjišťováni minimálně od 90. let minulého století. V zimě 2014/2015 zde provádí sčítání Pavel Shromáždil.

Jih střední Moravy

Ostravsko. Ostravsko je pro sledování zimujících racků velmi komplikovanou oblastí s rozsáhlou sítí vodních ploch (odkaliště, štěrkovny, rybníky, důlní sníženiny) a vodních toků. V současné době zde nefunguje žádný pozorovatel, který by mohl věnovat sledování racků soustavné úsilí a cenné informace nám tak unikají. K hlavním sčitatelům patří Michal Šindel a v menší míře Zdeněk Polášek, fotografie zajímavých racků pořizuje Dušan Boucný. V oblasti Karvinska se pohybuje Josef Chwistek s Kurtem Ruskem. Karvinské rybníky a hnízdící racky černohlavé sleduje dlouhodobě Marek Haluzík.

  1. Doubrava, odkaliště - staré letní shromaždiště racků středomořských (s největší pravděpodobností), v minulosti zde bylo sečteno až 1750 ptáků. Využívání v současné době nebylo zatím prověřováno, pozornost na tuto lokalitu bude soustředěna v roce 2015.
  2. Karviná-Darkov, odkaliště - v minulosti i v nedávných letech zimní nocoviště racků bělohlavých, počty nocujících ptáků překračovaly 1000 ex. V zimě 2014/2015 tady při kontrole nebyli racci nalezeni (J. Chwistek).
  3. Bohumín-Vrbice, odkaliště - nejvýznamnější lokalita Ostravska současných let, leží v bezprostřední blízkosti skládky odpadků v Ostravě-Hrušově. V prosinci 2014 se tady zdržovalo 250 racků bělohlavých a s nimi jednotliví ptáci dalších druhů velkých racků. V listopadu nebyla lokalita kontrolována, ptáci však podle polských ornitologů nocovali na Goczalkowickém jezeře a ne na našem území. 23.11. tady bylo odhadnuto 3000-4000 nocujících velkých racků, pocházejících pravděpodobně z Ostravy (J. Betleja).
  4. Horní-Suchá, odkaliště - staré letní shromaždiště racků, související s nocovištěm na Doubravě. Jeho význam vzrostl přenesením skládky odpadků z Karviné-Dolů (lokalita 5) právě do Horní Suché (lokalita A). V posledních letech není tato lokalita navštěvována a údaje se bohužel ztrácejí.
  5. Karviná-Doly, odkaliště - staré letní shromaždiště racků, na konci 80. let nejvýznamnější shromaždiště v ČR. S ukončením provozu místní skládky odpadků se většina ptáků přemístila do oblasti Bohumína-Vrbice (lokalita 3) a Horní Suché (lokalita 4, A).
  6. Karviná-Staré Město, rybníky - v zimě pravděpodobně bez významu pro velké racky; stará kolonie racků chechtavých s jedním z nejstarších pravidelných hnízdišť racka černohlavého.
  7. Hlučín, štěrkovna - zajímavá lokalita pro vodní ptáky, racky pravděpodobně opomíjená. V minulosti zde byly zjištěny pohyby směrem k Ostravě, údaje ze současnosti chybí. V minulosti jedno ze dvou našich hnízdišť racků bouřních, v současnosti osud hnízdění neznámý.
  8. Dolní Benešov, štěrkovna a rybníky - v zimě pravděpodobně bez významu pro velké racky; v minulosti hnízdiště racka bouřního, současný osud neznámý.

Ostravsko bylo tradičně nejvýznamnějším letním i zimním shromaždištěm velkých racků, koncentrace tady začaly narůstat už v 80. letech minulého století, v polovině 90. let překračovaly počty velkých racků 1000 ex., tento trend pokračuje do současnosti, kdy jde po severních Čechách o druhé nejvýznamnější zimoviště v ČR.