Pestřenky a jejich migrace

Červenohorské sedlo se ukázalo jako mimořádně vhodné místo také pro studium podzimní migrace pestřenek. Horský hřeben soustřeďuje jejich tah do sníženiny sedla a umožňuje přímo pozorovat fenomén, který je v otevřené krajině mnohem obtížněji zachytitelný.

Dočasná ilustrace pestřenky
Dočasná AI ilustrace pestřenky. Bude nahrazena vlastní fotografií z Červenohorského sedla.
Výzkum migrace

Masová migrace přes horský hřeben

Systematický výzkum v letech 2018–2021 používal dvojici jednostranně zakrytých Malaiseho pastí, díky nimž bylo možné odlišit jedince letící na jih od místních nebo opačným směrem letících pestřenek. Během vrcholů podzimního tahu bylo doloženo 31 migrujících druhů.

Čtyři nejpočetnější druhy představovaly více než 80 % migrantů: Melanostoma mellinum, Episyrphus balteatus, Sphaerophoria scripta a Eupeodes corollae. Tah probíhal podle roku od začátku září až do konce října.

Při zemi byl nejvýraznější v teplých a suchých dnech s vyšším tlakem. Pozoruhodné je, že pestřenky mohou při jižním větru aktivně pokračovat proti větru směrem k jihu, jak ukázala přímá pozorování na sedle.

Co ukázaly publikované studie

Hlaváček, Lučan & Hadrava (2022) popsali čtyři sezóny podzimní migrace pestřenek na Červenohorském sedle. Prokázali 31 migrujících druhů, výrazné meziroční rozdíly v načasování tahu i v poměru pohlaví a silný vliv počasí na intenzitu letu při zemi.

Nejpočetnější byla Melanostoma mellinum (40,26 % migrantů), následovaná Episyrphus balteatus (19,64 %), Sphaerophoria scripta (14,66 %) a Eupeodes corollae (6,95 %). Tyto čtyři druhy dohromady tvořily 81,51 % zaznamenaného tahu.

Navazující práce z roku 2025 propojila migraci pestřenek s migrací hmyzožravých ptáků. Za čtyři sezóny bylo zachyceno 35 087 migrujících pestřenek 47 druhů a 23 094 ptáků 80 druhů. Pestřenky tvořily přibližně 88 % biomasy zachyceného denního létajícího hmyzu a jejich početnost časově výrazně korelovala s průtahem hmyzožravých ptáků.

Z deníků ČHS

Dokumentované epizody masového tahu

Řádově tisíce pestřenek kolem stanice. Silný tah doprovázel nápadný průtah baboček admirálů a bělásků. Už tehdy bylo zřejmé, že sedlo funguje jako migrační koridor nejen pro ptáky.
Jeden z nejlépe kvantifikovaných vizuálních tahů. Na ploše přibližně 3 × 4 m za chatou bylo ve dvou po sobě jdoucích desetiminutových intervalech napočítáno pokaždé přes 200 pestřenek. Letěly aktivně k jihu proti zesilujícímu jižnímu větru. Současně stejným koridorem protahovaly vážky a denní motýli.
Extrémní nálet odhadovaný až na miliony jedinců. Pestřenky představovaly dominantní složku viditelné migrace hmyzu; spolu s nimi táhly stovky bělásků a desítky baboček admirálů.
Masový tah pokračoval. Intenzita byla tak vysoká, že bylo po poledni nutné vyměnit sběrací nádobu Malaiseho pasti.
Mimořádně pozdní masový tah. Za neobvykle teplého a klidného říjnového dne byly ve vzduchu znovu odhadovány miliony pestřenek a sběrací lahev Malaiseho pasti téměř přetekla.

Publikace

Hlaváček A., Lučan R. K. & Hadrava J. (2022): Autumnal migration patterns of hoverflies (Diptera: Syrphidae): interannual variability in timing and sex ratio. PeerJ 10: e14393. DOI / plný text

Hlaváček A., Mikula P., Hadrava J. & Lučan R. K. (2025): Migrating hoverflies as potential food source for co-migrating insectivorous birds. Royal Society Open Science 12: 241743. DOI / plný text

Česky a popularizačně: Hlaváček A. & Hadrava J. (2024): Na křídlech severáku aneb Dálkové migrace (nejen) pestřenek. Živa 5/2024.